Vysokorychlostní paralýza
Mají vlaky jezdit maximálně 200 kilometrů za hodinu, nebo třeba 350 kilometrů za hodinu? Tato kruciální otázka zaměstnává české představitele nějakých deset let. Kdysi dávno – hluboko v časech Václava Klause, bylo rozhodnuto o vybudování „vysokorychlostních koridorů“. Ona „vysoká rychlost“ je proslavených 160 kilometrů za hodinu. Nynějších asi 400 kilometrů takových tratí nás stálo minimálně 200 miliard korun (raději nepočítejme inflaci a nepřevádějme to do dnešních cen). Takže kolem půl miliardy na jeden kilometr. Jen na okraj – v Německu staví za podobné sumy kilometr trati včetně zabezpečení a dalších potřebných věcí pro rychlosti dvojnásobné, tedy nad 300 kilometrů.
Ale dobrá, rozhodnutí o koridorech padlo dávno. Pak pan exprezident přivedl zemi k hluboké krizi v letech 1997 a 1998, což podobné investice odsunulo z hlavní oblasti zájmu. V mezidobí se děsivě prohloubilo zaostávání naší dálniční sítě, bylo nutné soustředit většinu prostředků a úsilí tímto směrem. Muselo zbýt i na budování onoho nešťastně naplánovaného, ale rozestavěného systému koridorů.
Někdy na začátku druhé poloviny první dekády našeho století jsme znovu položili vysokorychlostní tratě na stůl, ale politický vývoj a pak soustavná krize zbořily všechny úvahy jako balíček z karet. Takže nyní jsme zase před rozhodováním, zda (hodně zjednoduším) sotva dostavené koridory doplnit další kolejí a zrychlit je na 200 kilometrů nebo začít s budováním nových tratí, které by nás propojily s Evropou a které by umožňovaly rychlost podstatně vyšší - 350 km v hodině. Takovou, jakou se běžně jezdí skoro v celé západní Evropě včetně Německa, Itálie, Francie a Španělska. O Japonsku nebo dokonce o Číně s vysokorychlostními tratěmi v současné délce 19 tisíc kilometrů (!) nemluvě. Natož o postsovětském Uzbekistánu, kde tak jezdí už 3 roky, nebo o severoafrickém Maroku, kde se podobná železnice právě dostavuje...
Nic proti lokálkám, ale my se v této zemi soustřeďujeme na udržení každého spoje mezi vesnicemi, každé trati, kde projede jeden vláček za den, dáváme do toho opravdu velké peníze. Jenže budoucnost železnice je trochu jinde. Potřebujeme hustou a výkonnou síť příměstských vlaků. A potřebujeme vysokorychlostní spojení mezi klíčovými městy a do zahraničí. Kdybychom měli trať mezi Prahou a Brnem, po které by cesta trvala o něco méně, než hodinu, jak by to ulevilo dálnici, kolik by nejelo aut, kolik by ubylo nehod? Efekt by byl obrovský, naprosto neuvěřitelný. V podstatě by nebyl problém jezdit z Moravy do Prahy (nebo naopak) pracovat. Do Berlína by takový vlak dorazil v čase kolem dvou hodin, podobně do Vídně či Mnichova.
Vlak tady není od toho, aby spojoval pro tři lidi malé vesnice – ta doba je pryč a autobus to umí lépe. Budoucnost vlaků je v nahrazení automobilů a letadel na kratší vzdálenosti, v obsluze spádových oblastí velkých měst a třeba na oněch 300 až 600 kilometrů, na spojování velkých center, na podporu mobility pracovní síly. Rychlé a výkonné příměstské vlaky a tratě s rychlostí nad 300 kilometrů za hodinu jsou dnes skutečným pohybovým ústrojím osobní dopravy.
Naše přemýšlení o těchto tématech je potřebné zrychlit a dát mu naprosto jinou dynamiku, než má posledních deset let, potřebujeme se podívat hlavně na to, jak funguje okolí svět a nebát se začít odvážné projekty. Už nyní se liniové stavby prosazují velmi obtížně, všichni víme, jaké problémy mají dálnice, jak skutečné i vymyšlené ekologické důvody brání řadě projektů – někdy ku dobru věci, jindy ku dobru developerů či majitelů pozemků. Co nepostavíme nyní a v příštích několika letech, to bude velmi, velmi těžké prosadit. Rychlodráha na pražské Letiště Václava Havla budiž příkladem.
Potřebujeme vysokorychlostní spojení Prahy, Brna a Ostravy, potřebujeme napojení na Berlín, Mnichov a Vídeň, samozřejmě na Bratislavu. Potřebujeme ho rychle a pochopitelně za rozumné peníze. Tím ulevíme i nynějším koridorům, zrychlíme tak osobní přepravu na kratší vzdálenosti i přepravu nákladní. Ale hlavně: potřebujeme takové rozhodnutí obratem a s podporou všech hlavních politických stran.
Milan Urban
Rekonstrukce nebo dekonstrukce státu?
Nikým nevolená skupina lidí bez mandátu od voličů se s formulkami „my, a nikdo jiný, máme svatou pravdu“ snaží o prosazení jedné konkrétní podoby řady zákonů. Říkají si Rekonstrukce státu.
Milan Urban
Průmysl chce euro a průmysl nás živí
Průmysl nás živí. Češi nežijí z bankovního sektoru (i když někteří samozřejmě ano), nežijí ani ze služeb (i když někteří ano), ani ze zemědělství (někteří ano, ale těch je hodně málo). Asi 40 procent obyvatel země žije z průmyslu.
Milan Urban
Sedm miliard. Zase montovna?
Jedním z mýtů o české ekonomice je tvrzení, že je to tady samá montovna a logistický sklad, z čehož má země velké nic a lidé hodně málo. Ano, lidé mají málo – všichni víme, jak je to s platy v České republice.
Milan Urban
Boleslav není a nebude Detroit
Každá dobrá, optimistická zpráva musí být v českém prostředí okamžitě vyvážena temnou úvahou o blízkém neštěstí. Takže když objem produkce automobilového průmyslu přesáhl jeden bilion korun, je to výrazný krok k tragédii.
Milan Urban
Těžit se má, „strategické“ zásoby nemají smysl
Ta otázka se znovu objevila v souvislosti s těžbou lithia v Krušných horách. Zase máme lidi, kteří říkají: Těžba je krádež, nechme nerostné bohatství dětem. Ekonomicky je to absurdní nápad. A připomíná Státní plánovací komisi.
Milan Urban
Dekonstrukce státu
"Vyděračské" sdružení Rekonstrukce státu zase jednou vyvěsilo po České republice billboardy se svými výkřiky. Podle nich jsem kouzelník, který „nechal zmizet smlouvy za 150 miliard korun“. Samozřejmě je to poněkud jinak.
Milan Urban
Kam dál?
Český průmysl dosáhnul horní hranice svých možností. V tuto chvíli je jeho další růst možný v podstatě jenom díky zvýšení produktivity, novým investicím a poměrně výrazné restrukturalizaci.
Milan Urban
Trump je riziko. Ekonomické
Největší vášně po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem snad již pominuly. Ale napětí je stále cítit a to člověk ani nemusí být ve Spojených státech. Svět vře – jenom to je zrovna teď vidět o trochu méně.
Milan Urban
JP Morgan – je důvod k panice?
Investiční banka JP Morgan přeřadila Česko ze skupiny „vyspělých zemí“ mezi „rozvíjející se trhy“. Ekonomka Markéta Šichtařová z toho dělá tragédii a tvrdí: „Tak, a jsme v...“ Ve skutečnosti to není důvod k panice.
Milan Urban
Mobilní operátoři jen pokutami ceny nesníží
Firma O2 loni zvýšila čistý zisk o čtyři procenta na 5,3 miliardy korun. Akcionářům se chystá rozdělit 11,2 miliardy ze zvláštního fondu. T-Mobile loňské výsledky nezveřejnil, za první tři čtvrtletí tržby hlásí zisk 8,3 miliardy.
Milan Urban
Osud Dukovan musí rozhodnout tato vláda
Životnost JE v Dukovanech skončí v roce 2035 a nelze s tím v podstatě nic dělat. Alespoň za rozumných investičních nákladů. Jedinou cestou je výstavba nového bloku v tomto areálu. Pokud se to má stát, je třeba začít hned. Teď.
Milan Urban
Bezpečnost a dobře investované peníze
V našem poněkud turbulentním politickém prostředí zapadla zpráva, která by jinak měla vzbudit zaslouženou pozornost. V roce 2016 ubylo spáchaných trestných činů a naopak vzrostla jejich objasněnost.
Milan Urban
Anti-průmyslový zákon se odkládá
Asi všichni se shodneme na jednoduché věci. Ochrana zdraví, ochrana lidí i přírody, jsou nutností a přímo povinností každého soudného člověka i politika. Beru ji za svou.
Milan Urban
Vrtěti rozpočtem
Přebytek rozpočtu vyšší než 60 miliard korun je fajn zpráva. Vždycky je samozřejmě lepší hospodařit s přebytkem. Ale popravdě: je zde několik důvodů, proč není nutné vyvěsit vlajky a dát ministrovi financí rovnou medaili.
Milan Urban
Naším programem budiž růst mezd
Česká ekonomika se dostala do specifického okamžiku. Nezaměstnanost klesla pod čtyři procenta. Což je číslo v podstatě nemožné. Technicky vzato je při nyní používané metodice téměř nemyslitelné dosáhnout tak nízký údaj.
Milan Urban
Tak ten průmysl sestřelte! A co nám zůstane?
A je to tady zase. Nářky mnoha ekonomů na to, že jsme průmyslová země, že podíl průmyslu je v českém hrubém domácím produktu nejvyšší ze zemí Unie. A konečně, že takto mzdy vyspělých zemí nedohoníme.
Milan Urban
Máme přebytek! Ó, my se máme?
Senátní a krajské volby jsou již historií. Je čas zabývat se zase „běžnými“ věcmi. Do parlamentu nezadržitelně míří rozpočet na rok 2017 a ministr financí Andrej Babiš znovu překonal rekord ve výši přebytku vládních financí.
Milan Urban
Bez dálnic kvůli EIA?
Výstavba dálnic (a to nejen dálnic) se v České republice pomalu zastavuje. Mnozí se tváří překvapeně až šokovaně. Což je zajímavé, protože po celou dobu projednávání příslušného zákona bylo jasné, že přesně takhle to dopadne.
Milan Urban
Elektromobily jsou skvělá idea…
...jen by bylo dobré vědět, jak je nakrmíme. Protože přece každý ví, že elektřina (kromě bouřky) nevzniká "jen tak". Je nutné jí vyrobit a přepravit.
Milan Urban
Prezident ve vlaku, vlak ve vleku
Rakouský prezident Heinz Fischer cestoval vlakem z Vídně do Prahy přibližně čtyři hodiny. Z Prahy do Stochova (tedy do Lán) pak hodinu. Pravda historickým vlakem. Ale jen padesát kilometrů daleko.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 99
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 935x