Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průmysl chce euro a průmysl nás živí

14. 07. 2017 8:06:38
Průmysl nás živí. Češi nežijí z bankovního sektoru (i když někteří samozřejmě ano), nežijí ani ze služeb (i když někteří ano), ani ze zemědělství (někteří ano, ale těch je hodně málo). Asi 40 procent obyvatel země žije z průmyslu.

Když připočítáme stavebnictví, jsme pohodlně nad 40 procenty. A na tuto masu jsou navázáni ti, kdo žijí ze služeb, většina zemědělců a tak dále... Protože nebýt prosperity lidí zaměstnaných v průmyslu, nebylo by komu poskytovat ony služby (cizinci jsou ekonomicky významní, ale situaci nezachrání) a tak dále.

To jenom velmi krátce na úvod, aby bylo jasné, že hlasům z průmyslu bychom měli naslouchat.

Jde o euro. Jako v podstatě každý odborný problém v České republice, tak i euro se stalo politickým tématem. Se všemi zápory, které k tomu patří. Klady příliš nevidím.

Dostali jsme se do podivuhodného prostředí úvah.

Na straně jedné stojí radikální tvrzení, že euro je krachující měna, která se brzy rozpadne. Poslouchám to stejné od roku 2010. Jsou to stejná slova, stejné argumenty, stejné konstrukce. Sedm let se má euro každým dnem zhroutit. Pořád k tomu ještě nedošlo. A zjevně ani nedojde.

Na straně druhé, pravda méně hlasité, se občas objeví hlasy, že bez eura jsme odkázáni na postupné, ale neustálé zaostávání za špičkou. Tohle poslouchám ještě o chvíli déle. A také se to nějak neděje, ve skutečnosti nezaostáváme, spíše naopak – jakkoliv naše tempo přibližování se nejlepším připomíná mnohdy spíše nekonečný závod dvou kamionů na dálnici, kdy jeden jede 110 a druhý 110,5 kilometru za hodinu. Každý řidič ví, co mám na mysli. Jenže za to nemůže ani tak euro, jako spíše mnohdy neujasněná hospodářská politika země.

Diskuse o euru by měla být založená na odborném základě, nikoliv na ideologických představách některých lidí. Přičemž v řadě případů možná mnohdy ani nejde tak o jejich ideologický fundament, ten by byl ještě pochopitelný. Mnohdy jde jenom a pouze o otázku osobních ambicí. Na jedné i druhé straně – Bohužel.

Podle mého je hlas průmyslu nedostatečně vnímán – jak ze strany politické reprezentace, tak i ze strany obyvatel. Všichni chtějí růst, všichni chtějí vyšší příjmy, vyšší životní úroveň, ale neposlouchají názory toho sektoru ekonomiky, který k úspěchu přidává největší díl vlastního podílu. Jakou to má logiku? Ve skutečnosti vůbec žádnou.

A tak se objevují věty jako „euro ne, nechci další vliv Bruselu“. Samozřejmě jde o prohlášení obsahující fatální chybu v principu – jen na okraj totiž Brusel (jako centrum EU) nemá s eurem v podstatě mnoho společného, protože centrem eura je Frankfurt nad Mohanem a rada guvernérů, tedy hlavní města jednotlivých zemí, které euro používají. V tomto směru je Brusel jenom jednou z mnoha metropolí.

Co v tom můžeme číst? Je to čistě politické prohlášení vycházející z poznání nějaké nálady společnosti a z toho, že vlastní voliči jsou k euru rezervovaní. Ještě větší problém mají s EU, tak není nic lepšího, než to spojit do jedné věty: Ne euru, ne Bruselu. Jde o naplnění osobních politických ambicí, s odborným hodnocením to nemá nic společného.

V zemi, kde v podstatě permanentně probíhá cosi, jako politická krize, jenom je někdy ve fázi krize studené, nicméně připravené přejít ihned do fáze horké, je požadavek „Diskutujme o tom jako o odborné věci“ trochu z jiného světa.

Ale přesto: Pojďme diskutovat o euru, jako o ekonomickém problému. Ono se totiž euro nezhroutí, nepadne, nesesype. Určitě ne z ekonomických důvodů. Bude zde dále a dříve nebo později musí padnout skutečné české rozhodnutí Ano či Ne, přijmout nebo odmítnout. Lze být chvíli chytrou horákyní, nebýt ani nahý, ani oblečený, ale nelze to dělat nekonečně dlouho.

A v této diskusi by zodpovědní politici měli sice naslouchat lidem, to jistě, ale především by měli vážit argumenty, které znějí z průmyslu. A snad by i měli alespoň trochu odložit osobní ambice a přemýšlet o státu a občanech jako o něčem, co není vlastním majetkem či součástí holdingu, ale co je společným prostorem nás všech.

Autor: Milan Urban | pátek 14.7.2017 8:06 | karma článku: 12.93 | přečteno: 922x

Další články blogera

Milan Urban

Sedm miliard. Zase montovna?

Jedním z mýtů o české ekonomice je tvrzení, že je to tady samá montovna a logistický sklad, z čehož má země velké nic a lidé hodně málo. Ano, lidé mají málo – všichni víme, jak je to s platy v České republice.

28.6.2017 v 7:51 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 1458 | Diskuse

Milan Urban

Boleslav není a nebude Detroit

Každá dobrá, optimistická zpráva musí být v českém prostředí okamžitě vyvážena temnou úvahou o blízkém neštěstí. Takže když objem produkce automobilového průmyslu přesáhl jeden bilion korun, je to výrazný krok k tragédii.

15.6.2017 v 8:28 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 608 | Diskuse

Milan Urban

Těžit se má, „strategické“ zásoby nemají smysl

Ta otázka se znovu objevila v souvislosti s těžbou lithia v Krušných horách. Zase máme lidi, kteří říkají: Těžba je krádež, nechme nerostné bohatství dětem. Ekonomicky je to absurdní nápad. A připomíná Státní plánovací komisi.

25.4.2017 v 10:44 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 562 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Vladimír Janák

Hledáte na Googlu? Mluvte na něj!

Aplikaci Google máte ve svém mobilu patrně i Vy. Stačí kliknout a napsat, co chcete vyhledat na internetu. Může to být jednodušší a rychlejší? Ano může.

21.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 4.06 | Přečteno: 177 | Diskuse

Hana Stastna

Návrat k výživné pravdě a plnotučné lásce jde jako po másle

„Kdybych já měl, co bych já chtěl, já bych si nestejskal: krajíc chleba a kus másla, já bych si zavejskal,“ hlásá stará lidová písnička z Klatovska. Hospodyňky i novináři se podivují nad překotným zdražováním másla.

21.7.2017 v 9:14 | Karma článku: 15.98 | Přečteno: 640 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Proč líp už být nemůže

Je to jen několik málo dnů, co můj manžel napsal článek o aktuálním stavu ekonomiky. Přesněji řečeno o tom, že období ekonomické hojnosti a růstu už narazilo na své limity.

21.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.98 | Přečteno: 7225 | Diskuse

Eva Kislingerová

Není dotace, jako dotace

Jsem si jista, že pokud by si dal někdo práci s vyhledáváním nejčastěji frekventovaných slov v domácí politice a hospodářství, na jednom z prvních míst by se nepochybně objevil termín „dotace“.

20.7.2017 v 21:28 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 380 | Diskuse

Pavel Vítek

Lithium na Cínovci aneb Nenechme si rozvrtat republiku, aniž bychom z toho něco měli

Češi ze svého bohatství musí něco mít! Měla by se o těžbu lithia starat státní firma? Jaké poplatky bychom měli zavést, aby to pro nás bylo výhodné? A nevedou tyto otázky spíš jen k iluzi, které padne za oběť jen český občan?

20.7.2017 v 13:20 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 692 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 13.64 Průměrná čtenost 934

Poslanec ČSSD, předseda Podvýboru pro energetiku a místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, v letech 2003 až 2006 ministr průmyslu a obchodu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.