Růst mezd je potřeba. Zvláště nyní
Ty mzdy jsou ve skutečnosti dost podstatné.
Za ty roky co jsem v politice, jsme ještě nezažil, aby na jedné lodi plula Česká národní banka a Českomoravská konfederace odborových svazů. Guvernér ČNB Miroslav Singer to řekl v březnu a pak ještě několikrát a podobně mluví i další členové Bankovní rady: „Mzdy zaostávají za prognózami, což snižuje růstový potenciál ekonomiky a vytváří deflační tlaky.“ Formulace „zaostávají za prognózami“ v podstatě znamená, že mzdy rostou pomaleji, než odpovídá ekonomickému vývoji, růstu tržeb, zisků korporací a také produktivity práce.
Odbory nedávno uspořádaly v Praze mítink či poradu s názvem „Konec levné práce“. Hlavním motivem bylo – pracujeme urputně, podnikům se daří, ale mzdy rostou málo. Finální požadavek zní: Zvýšit v roce 2016 mzdy o pět procent. Reakce zaměstnavatelů je v podstatě logická, když se tváří, že podniky dělají, co mohou a víc by bylo nezodpovědné. Asi těžko třeba od Svazu průmyslu očekávat prohlášení typu: „Nechce se nám přidávat, protože tím si snížíme zisk“.
Česká společnost má ostatně povětšinou tendenci dívat se na odboráře tak trochu mezi prsty, jako na neustálé kverulanty a potížisty. Tak nechám mluvit nějaká čísla. Například za zpracovatelský průmysl. Produktivita práce od roku 2008: + 36 procent. Mzdy od roku 2008: + 17 procent. To je vcelku zjevný nepoměr, jsou to přitom výpočty ministerstva průmyslu na základě dat statistického úřadu. Nic vycucaného z prstu.
Je jasné, že tlak odborů na růst mezd není „z jiného světa“, ale má oporu ve výsledcích. I když, viz výše, chápu reakci zaměstnavatelů, prostor pro jednání tady nesporně je. Jenom připomenu, že podle zprávy Hospodářských novin zklamal růst mezd i analytickou obec – ta se pro první letošní čtvrtletí klonila spíše ke zvýšení 2,7 procenta – dosažených 2,2 procenta je tedy pod výhledem.
Někdo zase říká, že stát by měl jít příkladem a nejprve zvýšit třeba i skokově platy v rozpočtové sféře – klidně o těch pět procent. A na to zase musím poznamenat: Pozor! Takhle jednoduše věci nefungují a fungovat nesmí. Obecně platí, že produktivitu práce nepodnikatelských sektorů měřit neumíme. Tady se musíme spolehnout na jeden ukazatel, kterým je příjem státního rozpočtu (při nezměněné úrovni daní!). Až se ukáže, že růst ekonomiky vede k takovým příjmům, kdy budeme snižovat deficit a zároveň zůstane na vyšší než dohodnuté zvýšení platů (a také důchodů!), pak si pojďme sednout ke stolu a diskutujme, jak nějaké z těchto peněz navíc předat státním zaměstnancům. Přičemž tématem je i to, kterým zaměstnancům, protože ta fronta je opravdu dlouhá a velmi pestrá. Že přitom záleží také na naší schopnosti daně vybírat, to je snad jasné – tato schopnost je určitě užitečnější, než naše možnost daně zvyšovat. Protože napsat někam místo sazby třeba 20 procent rovnou 25 procent, to umí každý. (Otázkou ale je, jestli se opravdu vybere více, že?)
Obecně ale každopádně nejsem přívržencem toho, aby byl státní sektor hybatelem mzdového růstu. To je pozice, která přináleží spíše soukromému sektoru. Podle dat za první letošní čtvrtletí „vede“ podnikatelská sféra v průměrné mzdě před státním sektorem o cca 600 korun. Nemám pocit, že bychom tento rozdíl měli silou vůle snižovat bez ohledu na schodek rozpočtu.
Ale stát by měl dát tak trochu najevo (podobně, jako to udělali pánové z ČNB), že vláda si umí představit růst v podnikatelské sféře trochu masivnější. Když zase připomenu analytiky, ti pro příští rok vidí tři procenta. Možná je zde určitý prostor pro vládu (aniž bych ale chtěl strkat stát mezi zaměstnance a zaměstnavatele jako rozhodčího) a pro prohlášení směřující vývoj mezd do nějakého koridoru mezi ona tři procenta a těch pět procent požadovaných odbory.
Asi by to neměl říkat pan ministr financí, když je zaměstnavatelem skoro 40 tisíc lidí, on je zde trochu ve střetu zájmů, ale kabinet by přesto měl tuto diskusi v rámci slušného vychování posunout dopředu.
Milan Urban
Rekonstrukce nebo dekonstrukce státu?
Nikým nevolená skupina lidí bez mandátu od voličů se s formulkami „my, a nikdo jiný, máme svatou pravdu“ snaží o prosazení jedné konkrétní podoby řady zákonů. Říkají si Rekonstrukce státu.
Milan Urban
Průmysl chce euro a průmysl nás živí
Průmysl nás živí. Češi nežijí z bankovního sektoru (i když někteří samozřejmě ano), nežijí ani ze služeb (i když někteří ano), ani ze zemědělství (někteří ano, ale těch je hodně málo). Asi 40 procent obyvatel země žije z průmyslu.
Milan Urban
Sedm miliard. Zase montovna?
Jedním z mýtů o české ekonomice je tvrzení, že je to tady samá montovna a logistický sklad, z čehož má země velké nic a lidé hodně málo. Ano, lidé mají málo – všichni víme, jak je to s platy v České republice.
Milan Urban
Boleslav není a nebude Detroit
Každá dobrá, optimistická zpráva musí být v českém prostředí okamžitě vyvážena temnou úvahou o blízkém neštěstí. Takže když objem produkce automobilového průmyslu přesáhl jeden bilion korun, je to výrazný krok k tragédii.
Milan Urban
Těžit se má, „strategické“ zásoby nemají smysl
Ta otázka se znovu objevila v souvislosti s těžbou lithia v Krušných horách. Zase máme lidi, kteří říkají: Těžba je krádež, nechme nerostné bohatství dětem. Ekonomicky je to absurdní nápad. A připomíná Státní plánovací komisi.
Milan Urban
Dekonstrukce státu
"Vyděračské" sdružení Rekonstrukce státu zase jednou vyvěsilo po České republice billboardy se svými výkřiky. Podle nich jsem kouzelník, který „nechal zmizet smlouvy za 150 miliard korun“. Samozřejmě je to poněkud jinak.
Milan Urban
Kam dál?
Český průmysl dosáhnul horní hranice svých možností. V tuto chvíli je jeho další růst možný v podstatě jenom díky zvýšení produktivity, novým investicím a poměrně výrazné restrukturalizaci.
Milan Urban
Trump je riziko. Ekonomické
Největší vášně po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem snad již pominuly. Ale napětí je stále cítit a to člověk ani nemusí být ve Spojených státech. Svět vře – jenom to je zrovna teď vidět o trochu méně.
Milan Urban
JP Morgan – je důvod k panice?
Investiční banka JP Morgan přeřadila Česko ze skupiny „vyspělých zemí“ mezi „rozvíjející se trhy“. Ekonomka Markéta Šichtařová z toho dělá tragédii a tvrdí: „Tak, a jsme v...“ Ve skutečnosti to není důvod k panice.
Milan Urban
Mobilní operátoři jen pokutami ceny nesníží
Firma O2 loni zvýšila čistý zisk o čtyři procenta na 5,3 miliardy korun. Akcionářům se chystá rozdělit 11,2 miliardy ze zvláštního fondu. T-Mobile loňské výsledky nezveřejnil, za první tři čtvrtletí tržby hlásí zisk 8,3 miliardy.
Milan Urban
Osud Dukovan musí rozhodnout tato vláda
Životnost JE v Dukovanech skončí v roce 2035 a nelze s tím v podstatě nic dělat. Alespoň za rozumných investičních nákladů. Jedinou cestou je výstavba nového bloku v tomto areálu. Pokud se to má stát, je třeba začít hned. Teď.
Milan Urban
Bezpečnost a dobře investované peníze
V našem poněkud turbulentním politickém prostředí zapadla zpráva, která by jinak měla vzbudit zaslouženou pozornost. V roce 2016 ubylo spáchaných trestných činů a naopak vzrostla jejich objasněnost.
Milan Urban
Anti-průmyslový zákon se odkládá
Asi všichni se shodneme na jednoduché věci. Ochrana zdraví, ochrana lidí i přírody, jsou nutností a přímo povinností každého soudného člověka i politika. Beru ji za svou.
Milan Urban
Vrtěti rozpočtem
Přebytek rozpočtu vyšší než 60 miliard korun je fajn zpráva. Vždycky je samozřejmě lepší hospodařit s přebytkem. Ale popravdě: je zde několik důvodů, proč není nutné vyvěsit vlajky a dát ministrovi financí rovnou medaili.
Milan Urban
Naším programem budiž růst mezd
Česká ekonomika se dostala do specifického okamžiku. Nezaměstnanost klesla pod čtyři procenta. Což je číslo v podstatě nemožné. Technicky vzato je při nyní používané metodice téměř nemyslitelné dosáhnout tak nízký údaj.
Milan Urban
Tak ten průmysl sestřelte! A co nám zůstane?
A je to tady zase. Nářky mnoha ekonomů na to, že jsme průmyslová země, že podíl průmyslu je v českém hrubém domácím produktu nejvyšší ze zemí Unie. A konečně, že takto mzdy vyspělých zemí nedohoníme.
Milan Urban
Máme přebytek! Ó, my se máme?
Senátní a krajské volby jsou již historií. Je čas zabývat se zase „běžnými“ věcmi. Do parlamentu nezadržitelně míří rozpočet na rok 2017 a ministr financí Andrej Babiš znovu překonal rekord ve výši přebytku vládních financí.
Milan Urban
Bez dálnic kvůli EIA?
Výstavba dálnic (a to nejen dálnic) se v České republice pomalu zastavuje. Mnozí se tváří překvapeně až šokovaně. Což je zajímavé, protože po celou dobu projednávání příslušného zákona bylo jasné, že přesně takhle to dopadne.
Milan Urban
Elektromobily jsou skvělá idea…
...jen by bylo dobré vědět, jak je nakrmíme. Protože přece každý ví, že elektřina (kromě bouřky) nevzniká "jen tak". Je nutné jí vyrobit a přepravit.
Milan Urban
Prezident ve vlaku, vlak ve vleku
Rakouský prezident Heinz Fischer cestoval vlakem z Vídně do Prahy přibližně čtyři hodiny. Z Prahy do Stochova (tedy do Lán) pak hodinu. Pravda historickým vlakem. Ale jen padesát kilometrů daleko.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 99
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 935x