Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těžit se má, „strategické“ zásoby nemají smysl

25. 04. 2017 10:44:14
Ta otázka se znovu objevila v souvislosti s těžbou lithia v Krušných horách. Zase máme lidi, kteří říkají: Těžba je krádež, nechme nerostné bohatství dětem. Ekonomicky je to absurdní nápad. A připomíná Státní plánovací komisi.

Zásoby lithia v Krušných horách představují možná až sedm či osm procent v současnosti těžitelných světových zásob. To je významné postavení, velmi významné. Dále platí, že v posledních letech a nyní vlastně již desetiletích poptávka po lithiu stále roste a s ním i cena. Tento růst je významný, někteří experti ho nazývají exponenciálním, já bych byl opatrnější, nicméně růst je to prudký a zatím soustavný. Je zde předpoklad, že budeme potřebovat stále větší prostor pro ukládání elektrické energie a baterie jsou jediný systém ukládání, který je dostatečně pružný a lze ho „převážet“. Velmi pravděpodobně budeme tedy baterie v příštích letech a desetiletích vyrábět daleko masověji a v daleko větším množství. Technologie založené na lithiu jsou nyní to nejlepší, co máme.

Lithium má i další využití, stalo se podstatným kovem pro moderní slévárenství, pro sofistikované strojírenství, moderní keramický průmysl, objevují se možnosti v jaderné energetice. Nadšenci hovoří o „ropě budoucnosti“, ale já bych takové radostné příměry nepoužíval – jaksi z principu, protože každé podobné srovnávání vytváří poněkud falešné představy.

Na druhé straně. Nebylo by tedy opravdu lepší si naše zásoby lithia „schovat“ pro děti a vnuky a „vytáhnout“ je, až bude suroviny nedostatek? Třeba bychom tím zajistili potomkům úžasnou budoucnost. Dokonce si to do programu dala jistá okrajová národovecká politická strana, ale už vznikly i petice a je jenom otázkou času, kdy k tomu vystoupí nějaký aktivistický zpěvák.

Zní to neuvěřitelně lákavě a není divu, že na podobné představy dost často mnoho lidí „slyší“. Ve skutečnosti je to ale možná sympaticky vypadající, nicméně neuvěřitelný omyl.

Nemáme ponětí, zda bude o lithium zájem i za třicet let nebo za padesát let. Když bychom se podívali zpět o stejná časová období, viděli bychom technologicky také naprosto jiný svět. Není důvod předpokládat, že se v této oblasti vývoj zastaví. Pak je zde další argument. Otázka světových zásob čehokoliv je vždy závislá na dvou proměnných – první je objem současné těžby a především výhled do budoucna, protože tím vypočítáme, „na kolik let nám něco vydrží“. Druhá proměnná jsou výsledky průzkumu a technologický pokrok těžby. Jen si vzpomeňme, kolikrát už měla dojít ropa. Ale i když těžíme více než v minulosti, tak známé zhodnotitelné zásoby jsou největší v dějinách. Protože se našla další ložiska a především bylo dosaženo technologického pokroku v těžbě. A i když ceny ropy dramaticky kolísají, tak při zohlednění vývoje dolaru není jejich skutečný (reálný) růst nijak dramatický. Třetí argument je možná nejvýraznější. Lithium především z baterií je recyklovatelné (s účinností i vyšší než osmdesát procent), současné potíže s procesem jsou etapou, kdy je třeba vyřešit některé problematické technologické postupy, především současnou energetickou náročnost. Ale není proč pochybovat o tom, že v nedaleké budoucnosti budeme „těžit“ z baterií. A dneska nikdo neví, co to udělá s cenami suroviny.

A to je také důvod, proč nemá „těžit stát“. Takové investiční riziko mají podstupovat soukromí investoři, nikoliv vlády. To, aby těžba byla dostatečně lukrativní i pro veřejné rozpočty, je možné zajistit správně nastavenými poplatky za těžbu. Je nesmysl chtít, aby stát dal na rozjetí těžby deset miliard korun s tím, že se mu to možná významně vrátí. Ale je možné chtít za těžbu poplatek odvozený například od světových cen suroviny. Což je naopak běžné a ostatně se to požívá i u jiných surovin.

Křik kolem lithia zcela jistě neutichne. To je jisté. A v dnešní době „alternativních pravd“ se lze vsadit, že různých absurdních požadavků a tvrzení bude kolem této věci spíše přibývat. Známe to i z jiných oblastí. Ostatně nepochybuji o tom, že se někde v diskusi pod tímto článkem objeví chytráci, kteří přijdou s tím, že autor je v tom nebo onom žoldu. To je dneska osud všech racionálních a realistických pohledů na věc. Jenže vždycky je lepší dívat se na věci střízlivýma očima. Což platí i o lithiu.

Autor: Milan Urban | úterý 25.4.2017 10:44 | karma článku: 16.42 | přečteno: 581x

Další články blogera

Milan Urban

Rekonstrukce nebo dekonstrukce státu?

Nikým nevolená skupina lidí bez mandátu od voličů se s formulkami „my, a nikdo jiný, máme svatou pravdu“ snaží o prosazení jedné konkrétní podoby řady zákonů. Říkají si Rekonstrukce státu.

27.9.2017 v 8:02 | Karma článku: 12.63 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Urban

Průmysl chce euro a průmysl nás živí

Průmysl nás živí. Češi nežijí z bankovního sektoru (i když někteří samozřejmě ano), nežijí ani ze služeb (i když někteří ano), ani ze zemědělství (někteří ano, ale těch je hodně málo). Asi 40 procent obyvatel země žije z průmyslu.

14.7.2017 v 8:06 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 969 | Diskuse

Milan Urban

Sedm miliard. Zase montovna?

Jedním z mýtů o české ekonomice je tvrzení, že je to tady samá montovna a logistický sklad, z čehož má země velké nic a lidé hodně málo. Ano, lidé mají málo – všichni víme, jak je to s platy v České republice.

28.6.2017 v 7:51 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 1499 | Diskuse

Milan Urban

Boleslav není a nebude Detroit

Každá dobrá, optimistická zpráva musí být v českém prostředí okamžitě vyvážena temnou úvahou o blízkém neštěstí. Takže když objem produkce automobilového průmyslu přesáhl jeden bilion korun, je to výrazný krok k tragédii.

15.6.2017 v 8:28 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 623 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Evžen Korec

Útok ČNB na bydlení má první oběť: Hypotéky začaly zdražovat

České komerční banky zareagovaly na krok České národní banky (ČNB), která na začátku listopadu zvýšila základní sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

23.11.2017 v 9:33 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 279 | Diskuse

Petr Havránek

Chcete babišovku?

Po celá staletí se "štamgast" vyznačoval právem mít svoji židli u vyhrazeného stolu, kam by si nikdo z běžných nebo náhodných hostů nedovolil sednout. Tato místa byla často ozdobena vtipným nebo rádobyvtipným označením.

23.11.2017 v 9:14 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 512 | Diskuse

Luboš Smrčka

Hledání jehly v ruské kupce sena

Prezidenta Miloše Zemana doprovází na ruské cestě největší podnikatelská mise se zástupci 132 společností. Očekává se podpis kontraktů za 20 miliard korun. To jsou jakoby oslnivá čísla. Popravdě ale málo významná.

23.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 290 | Diskuse

Martin Dočekal

Pochopte principy svěřenských fondů

Ochrana a správa majetku prostřednictvím svěřenského fondu patří v západních zemích k běžným službám. Na našem trhu je situace odlišná. Mnoho lidí tápe, jakým způsobem tyto fondy vůbec fungují a jaké je jejich použití v praxi.

22.11.2017 v 16:53 | Karma článku: 6.55 | Přečteno: 262 |

Jaromír Dvořák

Copy sem, copy tam

České copy mohou být krátké nebo dlouhé. Anglické copy často tvoří první část složeného slova, například copyright nebo copywriter. Oba výrazy mají k sobě blízko a oba beze zbytku zapadly do českého jazyka.

22.11.2017 v 10:01 | Karma článku: 4.62 | Přečteno: 139 | Diskuse
Počet článků 99 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 933

Poslanec ČSSD, předseda Podvýboru pro energetiku a místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, v letech 2003 až 2006 ministr průmyslu a obchodu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.