Máme přebytek! Ó, my se máme?

Senátní a krajské volby jsou již historií. Je čas zabývat se zase „běžnými“ věcmi. Do parlamentu nezadržitelně míří rozpočet na rok 2017 a ministr financí Andrej Babiš znovu překonal rekord ve výši přebytku vládních financí.

Tentokrát (data z konce září) je to dokonce více než 82 miliardy korun. Fascinující výsledek, chtělo by se říci. Ve skutečnosti to zdaleka tak radostné není. A nutí to k zamyšlení o tom, jak vlastně postavit ten rozpočet příští.

Za jinak opravdu nečekaným vývojem vládních financí jsou totiž dva vlivy. První je ten malinko menší. Příjmy rozpočtu jsou lepší, než se čekalo. Lepší jsou však především díky výrazné dynamice české ekonomiky.

Co se týká efektivity výběru daní, budeme si muset počkat na celková data za celý rok, protože v tomto punktu dochází mnohdy k opravdu těžko vysvětlitelným krátkodobým výkyvům. Ale když se podíváme na klíčový údaj z této oblasti, tedy na výsledky výběru daně z přidané hodnoty, tak asi nelze tak jednoduše souhlasit s tím, co nám předkládá k věření tisková zpráva ministerstva. Totiž, že díky kontrolním hlášením a dalším promyšleným krokům správce daně nastal výrazný zlom k lepšímu.

Podívejme se na oficiální čísla ministerstva (zvídaný čtenář je nalezne ZDE a může si je ověřit). A tady vidíme: celoroční plán výběru DPH na rok 2016 je 247,7 miliardy korun. Dosud vybráno 173,55 miliardy. To je 70,1 procenta z plánu. Loni ve stejné době bylo inkaso daně 166,71 miliardy (tedy skutečně nižší), jenže to bylo 72,7 procenta z plánu. Čili platí, že vybraná suma je sice vyšší, ale ve skutečnosti by měla být „více vyšší“, než je. Zapeklité, ale je to tak.

A co více, je to ještě trochu horší. Meziroční růst letošního skutečného výběru proti skutečnému výběru loňskému jsou cca čtyři procenta. Pravdou je, že nyní dostávají z DPH o něco více města a obce, takže celkově je inkaso DPH dejme tomu o asi pět procent vyšší než loni. Ale to ve skutečnosti při růstu poptávky domácností o cca 2,5 procenta není nijak oslnivý výsledek.

Pokud se nějaké daně zasloužily o opravdu pěkný růst příjmů, byla to především daň z příjmu právnických osob (meziročně + 13 procent) a daň z příjmu fyzických osob (při započtení faktu, že i zde jde více městům a obcím, tak se inkaso zvýšilo cca o devět a kousek procenta). Čili shrnuto je to tak, že inkaso těch daní, které se vybírají snadno, roste podstatně s větší dynamikou, než inkaso „náročné“ DPH. Navzdory kontrolním hlášením.

Jenže ve skutečnosti je klíčovým aspektem letošního rozpočtu ještě něco jiného – vládní investice kvůli nepřipraveným projektům a zmatkům především v oblasti dopravní infrastruktury stojí. Hodně to zjednoduším, ale to naprosto nevadí, protože podstata bude vystižena přesně. V roce 2015 jsme měli touto dobou proinvestováno celkem 73,6 procenta plánovaných výdajů. Letos je to „oslnivých“ 60,3 procenta. Když to převedeme na peníze, tak loni bylo do konce září investováno například do dálnic a dalších vládních či místních projektů asi 88,5 miliard korun. Letos je to 51,5 miliardy. A to ještě štěstí, že absolutní nepřipravenost státu stavět dálnice, koridory a další potřebné věci (připomínám, že na dopravě je „Babišovo“) alespoň suplují kraje. Ty se ukázaly jako daleko schopnější a přišly s projekty, díky kterým mohly do infrastruktury vložit více než trojnásobek původně předpokládané sumy (je to asi 18 miliard místo předpokládaných šesti miliard). Pokud by hejtmani neprokázali, že umějí pružně reagovat a jsou nachystáni zlepšovat kraje, topili bychom se v přebytku možná i sto miliard. (Zároveň lituji motoristy, kteří tuto horečnatou aktivitu odskákali nevídaným počtem uzavírek na krajských silnicích – ale je to pro dobrou věc.)

I z těch 100 miliard by mohlo být prezentováno jako ohromný úspěch. Ale spíše bychom se měli zamyslet, zda desítky miliard, které leží ve státní kase, neměly být dávno puštěny do ekonomiky.

Vina za přebytek leží na nepřipravenosti investic. Dokud ještě běžely projekty starší, nebylo to tak poznat. Ale s každým dalším měsícem se pravda ukazuje stále více. Čili základní otázkou při jednání o rozpočtu 2017 nebude, zda máme zdroje, ale zda budou konečně ministerstva schopná ty peníze smysluplně utratit.